Slepičí

12. 06. 2012 14:14:04
„Krucinál fagot!!!“ ozvalo se mocné zaklení. „Zatracený potvory!“ Andrea si začala hystericky otírat botu do trávy. Už zase šlápla do slepičince, a to těsně před odjezdem do Prahy! Její maminka, osmdesátiletá Růžena Málková, se jen dobromyslně zasmála. „Však ono to rychle vysmrádne,“ utěšovala dceru.

Slepičí dvorek byl věčným předmětem sporů mezi Růženou a jejími dětmi Andreou a Michalem. Oba bydleli s rodinami v Praze, ale maminku, která před deseti lety ovdověla, často navštěvovali, protože jim vydržel velmi hezký vztah. Až na ty slepice. Ke dveřím vesnické chalupy, v níž paní Málková bydlela, se dalo dostat jedině přes přilehlý dvorek, ten však díky volně pobíhajícím slepicím připomínal minové pole plné slizkých a nevábně zapáchajících hromádek. Obě děti se maminku snažily přemluvit, aby slepice prodala, že už je stejně stará a starat se o ně je pro ni zbytečná zátěž. Nechtěla o tom ani slyšet. Spokojeně sedávala na zápraží na dřevěném štokrleti a pozorovala nebo krmila své milované stádo přítelkyň. Kamkoli se hnula, následovaly ji jako proroka. Když byla v domě a nechala pootevřené dveře, slepice se nahrnuly dovnitř do předsíně a babička je pak ke značnému pobavení svých vnoučat vyháněla koštětem a volala: „Potvory, zase mi tu nechaly vizitku!“ Ale s láskou. Co tak bavilo vnoučata, nepřipadalo jejím dětem vůbec komciké.

Navrhly tedy kompromis: Michal oplotí část travnatého dvorku, kterýžto bude vyhrazen slepicím, a zbytek zase lidem. Ani tento návrh neprošel, podle paní Málkové by „ty chuděry měly málo místa, už jsou tak zvklý“. Jedinou výhodou byla čerstvá vejce, která měla nádherně sytě zbarvené žloutky a Andrea i Michal si je rádi vozili domů. Ani klad v podobě nakladených vajec však nemohl Michala uchlácholit, když se jednoho dne loučil s matkou, v rukou plato čerstvě snesených, uklouzl po slepičinci a nadto si vzápětí pořídil velmi důkladnou žloutkovou masku na obličej. V Praze toho večera zasedla rodinná rada. Verdikt zněl: slepice musí pryč! Zbývalo vymyslet, jak na to.

Neviditelná soukolí osudu se s hlasitým vrzáním dala do pohybu. Začalo to nedobře, paní Málková upadla, přičemž si pořídila četné podlitiny, otřes mozku a bezvědomí. Sousedé ji našli ležet u branky a ihned zavolali sanitku. V nemocnici Andree s Michalem k velké úlevě oznámili, že zřejmě nejde o nic vážného, přesto by si jejich maminku rádi nějaký ten týden, dva na oddělení nechali. Tím pádem se „slepičí otázka“ ozvala s novou silou, protože se o ty nesamostatné tvory bylo třeba postarat. A tak se sourozenci dohodli, že se o ně postarají definitivně. Byla to tak trošku zrada, aby se ubránili výčitkám, navzájem se přesvědčovali, že to tak bude nejlepší především pro maminku. Dojednali s člověkem ze sousední vesnice odvoz, a když maminku přivezli z nemocnice domů, na dvorku nezbyl ani pařátek (a ani to ošklivé a mazlavé). Michal posekal trávník a pyšně mávl rukou. „To je krása, mami, no řekni.“ „Jo, jo, hezky jste mi to udělali,“ přikývla paní Málková. „Tak si běžte dát dovnitř kafíčko, já se chci ještě trochu nadejchat kyslíku.“ Když na záspi osaměla, usedla na staré dřevěné štokrle a hleděla na prázdný posekaný trávník. Po tváři jí skanula osamělá slza, která si razila cestu přes hluboká údolí vrásek, jimiž prošel čas. Netušila, že ji děti ustaraně pozorují za oknem. Pocit z dobře vykonané práce se valem vytratil. Obě děti zaraženě hleděly na matku, pak do země, do stropu a nakonec na sebe.

„Víš co,“ napadlo najednou Andreu, „máma bude mít za čtrnáct dnů narozeniny. Tak co kdybychom ten dvorek do té doby nějak upravili? Vezmeme ji k nám, jako že třeba potřebujeme pohlídat děti, a my to tu mezitím uděláme, aby to bylo překvapení.“ „No to je výbornej nápad,“ schválil to Michal. Oběma se ulevilo, že odsouzení prázdného dvorku by přece jen nemuselo být definitivní. Až bude všechno hotovo, bude to teprve krása a jistě to uzná i maminka. Nakonec bude vlastně ráda, že ji těch slepic zbavili! V náhlém záchvatu nadšení začali plánovat. Andrea v duchu vybírala odstíny květin do truhlíků a závěsných květináčů a design zahradního nábytku, Michal se zaobíral stavbou pergoly s venkovní udírnou. V příštích dnech objeli všechny Obi, Hornbachy a Bauhausy, domluvili se s dětmi na realizaci plánu a pak konečně přišel ten den.

Maminku odvezli do Prahy, kde měla „hlídat“ Andreiny děti, a sami se utábořili u ní v Ledkovicích. Těšili se, jak to všechno zvládnou a co na to bude maminka říkat. V družné a optimistické náladě se rozhodli zajít do místní hospody na jedno, aby šla práce lépe od ruky. Paní hostinská je ráda viděla a přisedla k nim na kus řeči, protože v pátek odpoledne bylo stejně prázdno. Nakonec se hovor stočil k paní Málkové. „Abych řekla pravdu, od tý doby, co je z nemocnice, je nějaká přepadlá, chuděra. Asi to s ní zamávalo, připadá mi taková smutná. Každou chvíli ji zahlídnu sedět na záspi a koukat do země. No to víte, starej člověk. Už ho ty roky dohánějí.“

Andrea s Michalem vraceli do chalupy mlčky, v tíživém tichu. Budovatelské nadšění je opustilo někde cestou. Posadili se na zásep vedle prázdného štokrlete. Michal po chvíli vstal a přinesl láhev slivovice a dvě skleničky. Sourozenci mlčky popíjeli a sledovali západ slunce tak, jak ho ze záspi vídali jako děti. Pochopili, že prohráli.

Když se v neděli přiblížila hodina, kdy měli Andrein manžel s dětmi přivézt babičku domů, vytáhla Andrea dort z lednice a Michal na zahradě natrhal kytku. Vzápětí už u branky zastavila červená oktávka a z ní vystupily děti, Martin a paní Málková. Michal s Andreou se vzali za ruce a postavili se před branku tak, aby nebylo vidět do dvora. „Naše milovaná maminko, máme pro tebe k těm narozeninám překvapení.“ Teprve pak ustoupili stranou.

Paní Málková otevřela branku a zůstala nehybně stát. Když se otočila ke svým dětem, oči se jí podezřele leskly. „Tak já je půjdu nakrmit,“ řekla jen a s nově nabytým elánem pospíchala do stodoly, s kvokajícím hejnem v patách.

P.S.: Fotku v perexu jsem si vypůjčila od uživatele Ervinpospisil z Wikimedia Commons, která je volně k šíření pod licencí GNU Free Documentation Licence, adresa odkazu http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Slepice_na_dvorku.jpg#filelinks

Autor: Lenka Faltejsková | úterý 12.6.2012 14:14 | karma článku: 25.51 | přečteno: 1558x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 186 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 195 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.89 | Přečteno: 125 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.05 | Přečteno: 190 | Diskuse

Pavel Liprt

Narozeninová ženuška má

Narozeninový věk se přece u dámy neříká, to bych byl opravdu hrozný nešika, můžete však snadno vyčíst z této básně, že je mi s mojí ženou už mnoho let krásně.

26.3.2024 v 11:07 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 516 | Diskuse

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...