Karma

 Příjemné! Hodně!

Než stud začneš brát za svůj, pojď někdy každé ráno stud hrát, kamarádkám stud povídat a pak do zrcadla zakázaného zírat ale ju, povedlo se ti toco dodat? Nezastavuj

Půvabné verše, propojují se s tisícem asociací.

Díky, v tom případě dělají, co mají

Ahoj!

Ach...

Dík za ten povzdech

U takové básně

člověku sklapnou dásně.

Připsat řádek? Ani ránu,

by nebyl jak slon v porcelánu.

Čelisti zůstaly sevřené,

v tom tedy nejste vedle,

však rozjelo se zápěstí,

                       ne že né!

Moje i Vaše hnedle

rýmem smeklo před básnířkou snad nedalo se na scestí...

Lenko a Františku, - který z Vás za to může, že drží se mě husí kůže? Oba? I když mráz po zádech mi jezdí, líbí se mi tahle doba, kdy tečou verše ze zdí...

Tak já byla schlíplá, že mi nikdo nic nenapsal. A pak jste se objevili ty, Petře, a František a napsali jste to tak nádherně, že mi to bohatě vynahradilo tisíc diskuzních stran! Tak děkuju, oběma.

Třeba teď mě napadá, že až omítka opadá,

jako Adam v dávném čase,

i já objevím se v plné kráse před Tebou,

zakázanou...

Kým pak potom asi budu, až utopím se ve svém studu....?

Vím...už jen toužícím

Františku! Vy byste docela snadno mohl lámat ženská srdce, víte to?