Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Foto(syntéza)

Lenka Faltejsková

Když si město svlíkne barvy

...stejně nezůstane bezbarvé, jenom vylezou na povrch odstíny, které ty barvy přikryly a překryly. A možná jsou o to zajímavější, že tak neřvou, jenom jemně naznačují, a o to víc mě baví je v barvách hledat a lovit (navíc je tenhle koníček poměrně praktický, úlovky se totiž dají snadno skladovat v počítači a ubyde vám starost, kam pořád věšet například všechna ta paroží a vycpané hlavy).

15.6.2014 v 8:48 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 952 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Přijela k nám pouť

Děti jásají, rodiče upírají zasmušilé pohledy do peněženky. Ale nakonec se jde. Matky po svých potomcích požadují, aby se z kolotoče usmívali do objektivu, otcové se s dětmi hádají, kdo bude řídit na autodromu. K tomu si připočtěte ryčné staré šlágry, při nichž vzpomínáte, kolik vám bylo, když Arnošt Pátek zpíval Sny o tygří lady, vedro, řvoucí barvy a neony, balonky prchající vzhůru do oblak, ulepené ruce a pusy od cukrové vaty, žužu a tureckého medu, výskot a smích, toho hodně. Prostě kakofonie, jak má být, blázinec na kolečkách, který tu peněženku pořádně vyvětrá. Ale stejně. Stejně se příští rok necháme vytáhnout zas.

2.5.2014 v 8:35 | Karma článku: 23.84 | Přečteno: 1039 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Něco jako závislost

Závislost na městě existuje a vyskytuje se poměrně běžně. Postižený o ní často ani neví, přestože je váben jak můra lampou, o kterou si může spálit křídla - a přece neodolá (obdobné je to u žen a čokolády).

30.3.2014 v 9:05 | Karma článku: 23.88 | Přečteno: 1122 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Pod čarou (fotomatiné)

V čárách je těžké se vyznat, jsou zvyklé dělat si, co je napadne. Některé leží, jiné běží nebo se táhnou, protínají a tak dále. Zatímco vynechání čárky znamená zhoršení známky z diktátu, z poznámky pod čarou nekouká výprask, člověk se z ní ovykle něco dozví, leckdy dokonce přínosného. Když vám něco udělá čáru přes rozpočet a nastává správný čas pro trénink v improvizaci, v těžších případech se může hodit zoufalé lomení rukama, často se dostaví také pocit naprostého rozčarování. Ale není třeba zoufat, příště můžete vyhrát na celé čáře (a když ne na celé, tak třeba aspoň na poloviční, ne?).

13.3.2014 v 9:11 | Karma článku: 24.70 | Přečteno: 770 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Běž taky mezi lidi

Neseď pořád doma, běž taky někdy mezi lidi, řekl vám už možná někdo. Mně teda bohužel ne, tak jsem si to musela říct sama. A protože jsem poměrně přístupný a vstřícný člověk, nakonec jsem se poslechla a po delší době mezi ty lidi vyrazila. Samozřejmě jsem to udělala hlavně kvůli sobě, protože když se neposlechnu, není pak se mnou k vydržení, počkám na tu nejméně vhodnou chvíli a pak si to bezcitně vmetu do tváře. Vyčtu si to, vytrhnu nějaký ten vlas, někdy se na sebe dokonce urazím a nemluvím se sebou (ale to mi dlouho nevydrží, nakonec si vždycky domluvím a usmířím se). Tentokrát jsem ovšem byla moudřejší než já a šla jsem.

23.2.2014 v 8:45 | Karma článku: 34.61 | Přečteno: 5807 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Když se stromy chodí koupat

...je nejlepší schovat se v osikách a pozorovat, jak odhodí stud a ochranné zbarvení obyčejnosti a zkrásní. Ještě když se po koupeli vzhlížejí v zrcadle, jsou pořád krásně jiné. Zachytí se v nás nenápadnou větvičkou, a už se nepustí. Takže pak my, co jsme byli takto lapeni, už je uctíváme navěky a za všech okolností, i kdyby stály zaprášené a nevykoupané u silnice nebo ve městě, nebo byly docela nahé jako v zimě, kdy připomínají mlčenlivé stráže, anebo zrovna celé urousané od posledního deště, který si tak rozkošnicky užívaly. No ale zpět k tomu koupání a k zrcadlům...

22.1.2014 v 8:45 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 1019 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Otisky před námi a po nás

Pár zákoutí, věcí, míst a okamžiků ve městě ulovených a nasbíraných. A i když lidí je na nich jen pár, stejně jsou všechny o lidech. Něco jako sběrné suroviny.

20.1.2014 v 9:34 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 633 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Můj stůl - v mezinárodním kontextu (fotomatiné)

Samozřejmě jde o velmi solidní psychologicko-sociologickou studii. Nic jiného byste ode mě ani nečekali, že ne? P.S.: Omlouvám se nestorům kulinářské fotografie i jiným fajnšmekrům za nedokonalé provedení, kulinářská fotografie vyžaduje preciznost a trpělivost, což jsou, bohužel, zrovna vlastnosti, které mi nebyly dány do vínku.

13.1.2014 v 10:00 | Karma článku: 28.45 | Přečteno: 1077 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Neobyčejně obyčejná zákoutí

Obyčejně máme my, lidé, ve zvyku lačnit po neobyčejném, chceme neobyčejné zážitky z neobyčejných míst, chceme poznávat neobyčejné lidi. O obyčejném není třeba hovořit, je toho všude kolem plno, žádné podpultové zboží, toneme v záplavách obyčejnosti, tak jaképak s ní štráchy, že. Ale pozor, i když o obyčejném nechceme mluvit, například taková obyčejná zákoutí toho sama řeknou dost, a to obvykle o nás, neobyčejně obyčejných lidech.

27.12.2013 v 15:17 | Karma článku: 21.40 | Přečteno: 951 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Na plech

Být na plech, to je taková společenská záležitost, ovšem být na plechU, to už je něco docela jiného. Najde se tam vážně ledacos, fantazie se může dosyta vyřádit. Kvůli kolotoči děti-práce-domácnost a bydlišti mezi srnami a bažanty je pro mě focení ve městě celkem vzácnost. Plechů a zdí je naštěstí dost i v mém okolí, a tak když nemůžu do města, jako příslovečná dobrá hospodyňka skáču přes plot a fotím, co je k dispozici. A občas k tomu něco připíšu.

10.12.2013 v 8:50 | Karma článku: 31.76 | Přečteno: 5165 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Co si pamatuju z léta

Konečně přišla zima a s ní první středočeské inverze, které oblohu promění v jeden nekonečně monotónní dřez s vodou od nádobí. A vůbec se ta zima a tma do mě nějak zažrala. Tak jsem si honem potřebovala sáhnout na něco teplého a barevného. Co si pamatuju z léta?

28.11.2013 v 8:51 | Karma článku: 30.64 | Přečteno: 2232 | Diskuse

Lenka Faltejsková

To je mně sto. Vlastně ne. To je město.

Nejspíš vás to nepřekvapí, že jsou zase černobílé a zase z ulic a náměstí. Ale jo, já to zas někdy obarvím. Možná už příště... možná.

18.11.2013 v 8:41 | Karma článku: 22.59 | Přečteno: 980 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Jak tak koukám

Je to takový můj koníček, chodit a dívat se, tak trochu adrenalinová zábava. Lov. Hon na okamžik, který si budu moct doma připíchnout do sbírky okamžiků. Tak třeba:

29.10.2013 v 8:57 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 1168 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Zvířecí říše (fotomatiné)

Někdo chodí zvířata fotit do zoo, někdo vyráží napříč kontinenty, aby je zachytil v přírodě, někdo chodí s makroobjektivem na louku lovit hmyzí krasavc a někomu by jako materiál postačila i vlastní domácnost. No a (nejen) já je fotím na zdech. Má to velkou výhodu, taková zvířata se totiž ani nehnou, zatímco se k nim plížím ze všech možných stran a úhlů (leckdy za nezměrného údivu všech kolemjdoucích, kteří zvíře nevidí, zato vidí mě). Nekoušou. Není třeba odměňovat je pamlskem. A ještě ke všemu nenajdete dvě stejná.

13.10.2013 v 8:55 | Karma článku: 33.74 | Přečteno: 2532 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Já ve městě (město ve mně)

Ale jo, někdy město fotím i barevně. Samo si o to kolikrát řekne a já mu jdu na ruku, aby se mi dalo i příště a neurazilo se třeba. Naštěstí má pro barvy cit, i když občas přece jen podlehne svému křiklavému kolotočářskému já. Dnes tedy nechám město vybarvit, než je zas příště černobíle svléknu.

7.10.2013 v 13:10 | Karma článku: 21.88 | Přečteno: 881 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Celá zmáčená

...byla ta Praha, když jsem v ní naposledy brouzdala. Na dláždění a na chodnících se odrážela světla neonů, šedivou pelerínou, kterou si oblékla, prosívtaly barevné deštníky jako ztřeštěné knoflíky. "Teda to je dneska počasí," ozývalo se každou chvíli odněkud. Po oknech stékaly potůčky vody a chodci, kterých bylo všude i tak víc než dost, se pokoušeli vyhýbat kalužím (sobě ne, to už se v Praze dávno nedělá). Ale stejně jí to slušelo.

20.9.2013 v 8:34 | Karma článku: 25.83 | Přečteno: 1277 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Vlaky? Vlaky taky.

Taky vlaky mám ráda. Krom jiného. Říkejte si, co chcete, o špinavýc vagonech, zpoždění, cenách za jízdenku... stejně mě nic neodradí. Protože když jedu vlakem, je to docela jiné než v autobusu nebo v autě. Je to... anebo víte co, já vám to radši ukážu.

10.9.2013 v 8:53 | Karma článku: 33.26 | Přečteno: 3548 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Takové makové

... je to léto. Některé máky zvlčí (zvlášť vlčí), jiné lascivně odhazují sukně i podolky, až zůstanou docela holé a nahé ve své oblosti, plné příslibů a makových zrnek. Letní.

23.7.2013 v 8:39 | Karma článku: 22.00 | Přečteno: 795 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Ulice v Údolí žab

Tak jsem konečně vytáhla paty a foťák někam dál než za humna. Do země vína, Fanfánů a žab, do nádherné, romanticky oprýskané a ležérní Francie. A provedla jsem srovnávací pozorování. Jindy vám servíruju ulice vesměs pražské, tak dnes se můžete spolu se mnou mrknout do ulic v Carcassonne. Ale vychází mi to nerozhodně, ulice je zkrátka jeviště pod širým nebem a je celkem jedno, jaké představení si vyberete, všude to hrajou dobře. A navíc zadara!

15.7.2013 v 8:36 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 790 | Diskuse

Lenka Faltejsková

Originály je třeba zachovat!

Dnes je, milí diváci, na programu hra o člověku a velké vodě, na prknech divadla Město. Vstupné je symbolické, ale nejezte nám tu, prosím, brambůrky a buráky, jednak to všelijak šustí a křupe, a jednak tu nechceme mít svinčík. Děkujeme.

19.6.2013 v 8:31 | Karma článku: 26.03 | Přečteno: 837 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.